Rozbor

Je to až neuvěřitelné, když se nad tím skutečně zamyslíme. Mezi třemi přáními, která z těžkostí a po dlouhém přemýšlení nakonec dáme dohromady je přání pevného a dlouhého zdraví, no cokoli proto udělat už nedokážeme. Představujeme si to tak, že když se nám přestane sloužit, tak jednoduše zajdeme
do "opravny!" Pan "mechanik" se na nás podívá, provede diagnostiku, doporučí nové "náplně" a v horším případě, výměnu nebo odstranění "nefunkčních
součástek".

"No musíme si uvědomit, že naše tělo není auto!"

                Zvykli jsme si na to, že pokud nás něco bolí, nebo se necítíme úplně ve své kůži, tak sáhneme po nějakém tom prášku a hned se nám uleví. Při vážnějších potížích zajdeme k lékaři, ať nám něco předepíše. Zvlášť to můžeme pozorovat v období chřipky, nebo sezonních virových onemocněních. Prostě přenecháme odpovědnost za naše zdraví někomu "cizímu." I když pani doktorku, nebo pana doktora známe již dlouho, no skutečně o něm nevíme nic. Její, nebo jeho práci hodnotíme na základě toho, jak je k nám milý a laskavý, kolik léků nám předepíše a jestli mezi nimi nechybí i nějaké ty novinky. Zapomínáme na skutečnost že,

"Dobrý doktor by se neměl hodnotit podle množství léků, které nám předepíše,"

Měl by se hodnotit hlavně podle toho jestli k nám a našim problémům přistupuje komplexně a zajímá se nejenom o to, co nás trápí, ale především o to, jak žijeme. Dobrý lékař neodstraňuje následek, ale hledá příčiny našeho stavu. Bohužel systém, který je v součastné době nastavený je velice špatný a  emotivuje k tomu, aby lékař lidi uzdravoval, ale k tomu, aby je léčil. Obrovský tlak farmaceutických firem a způsob jejich práce je takový, aby lékaře přiměl předepisovat co nejdražší lék a to co nejčastěji. Taky bodový systém nastavený pojišťovnami odměňuje lékaře podle množství a výkonů, které udělají a ne podle toho kolik lidí skutečně uzdraví. Pokud by byl systém odměňování lékařů založený na počtu uzdravených pacientů,tak

"Nejlepší doktor by měl mít prázdnou čekárnu."

                Nechci se tady rozepisovat o fungování a propojení vztahů, zdravotních pojišťoven, farmaceutických firem a lékařů, na to jsou daleko lepší odborníci a množství materiálu je již dnes k dostání na pultech knihkupectví a taky na internetu. Chci jenom, abyste se zamysleli nad svým životem, stravováním, výběrem potravin, používáním různých léků a chemicky vyrobených preparátů. Nevíme nic o složení jednotlivých léků a jejich vedlejších účincích, i když je to napsané v příbalovém letáku. Zajímavé je poslouchat stařičké lidi, když se jich ptáte na zdraví a co pro to dělají.

"Já chodím ke své paní doktorce pravidelně a je to ta nejlepší paní doktorka. Dala mi novou meducínu."

"A jak dlouho už berete léky baby?"

"No už roky, ale na stáří se tomu nevyhne už nikdo."

"A kolik jich berete?"

"No já nevím, teď už to nespočítám. Mám tabletky na tlak, cholesterol, klouby a co já vím na co ještě."

"No ale problémů máte méně?"

"Kdepak panáčku! Vždyť stárneme a to už bude jenom horší a horší."

Když to pak shrneme, tak nám z toho musí vyjít jediný závěr:

"Čím jsme starší, bereme více a více léků a je nám hůř a hůř!!!"

                Přitom opak by měl být pravdou. No věřte, že farmaceutickému průmyslu nejde o to uzdravit nás, ale léčit nás! To je zajištění jejich obrovských příjmů. Jenom jeden příklad za všechny.

Příklad:

Jedním z největších postrachů dnešní doby je rakovina. Vyvíjejí se různé preparáty, léky na potlačování a léčení všech forem rakoviny. Všichni víme, že nejdrastičtější způsobem boje proti rakovině je chemoterapie, kdy jedem zahubíme nejenom nádorové buňky no i buňky zdravé.

                Málokdo ovšem ví, že již v roce 1951 učinila jeden z největších objevů v této oblasti, německá biochemička Dr. Johanna Budwing, která patřila
v té době mezi světové špičky v oblasti tuků a výživy. Byla sedm krát nominována na Nobelovou cenu, kterou ovšem nikdy nedostala. Nemusíte být jasnovidec, abyste věděli proč asi.

                Dr. Johannu Bodwing zajímali a záměrně si vybírala pacienty, které tehdejší klasická medicína označila za beznadějné. Byli to pacienti trpící artritidou, srdečními chorobami a různými formami rakoviny. Její metoda byla založena na zjištění z mnoha pokusů a experimentů, že zdraví lidé mají v krvi
vyšší obsah tuků řady Omega - 3, než nemocni. Zjistila, že 

"Nejbohatším zdrojem tuků Omega - 3 jsou lněná semínka."

Dr. Bodwing začala léčit své pacienty stravou, kterou tvořil vysoce kvalitní lněný olej bohatý na tuky Omega - 3 a tvarohu, obsahující velice kvalitní bílkovinu. Důvod smíchání oleje s proteiny spočívá v tom, že jejich kombinace s olejem umožňuje rozpouštění tuků ve vodě. Takto upravený tuk může
prostoupit do i do nejmenších kapilár, rozpustit jakýkoli nevhodný tuk a pročistit žíly a tepny. Mimo toho:

"Posiluje srdce, likviduje tumory a léčí artritidu." 

Dr. Bodwing pracovala s na smrt nemocnými pacienty. Podávala jim směs oleje a proteinu a organické potraviny. Kůru provázelo cvičení a pobyt na čerstvém vzduchu. K vyléčení "beznadějných případů",

"Využívala i léčivou moc Slunce!" 

Závěrem tohoto příběhu mi dovolte citát z jedné její knihy:  

"Nezřídka vezmu velmi nemocného rakovinového pacienta z nemocnice, kde říkají, že mu zbývá už jen několik málo dnů, nebo možná jen pár hodin života a většinou mám velmi dobré výsledky. Úplně první, co mi tito pacienti a jejich rodinní příslušníci říkávají je, že v nemocnici už nemohli močit nebo rodukovat
stolici. Trpěli kašlem, aniž by byli schopni vykašlávat hlen. Prostě-všechno bylo zablokováno. Velmi je povzbudilo, když všechny tyto symptomy náhle zmizely. Dosáhli jsme toho pomocí povrchově aktivních tuků s nadbytkem elektronů, které opět uvedly do chodu řadu životně důležitých funkcí, takže se
nemocní bezprostředně poté začali cítit mnohem lépe. Je tedy nutné položit si otázku, jak je tato nenadálá změna vůbec možná. Má to co dělat s reakčním
modelem a charakteristickou činností elektronů, k nimž se dostaneme později. V posledních dvou letech jsem se tomu hodně věnovala. Jeden zastánce mé práce žijící v Paříži mi napsal jak je úžasné, že jsem vypátrala, že původním rodištěm elektronů v semínkovém oleji je slunce.V tom jsou ty spojitosti."

"Zemřela v roce 2003 ve věku 99 let" 

Na tomto příkladu je zajímavá jedna skutečnost. Proč se nikde nepíše a nemluví o těchto výsledcích? Proč se nepokračuje ve výzkumu Dr. Boldwing a televize není plná podobných a úžasných odhalení a úspěších v léčbě tak závažných nemocí? Odpověď je velice jednoduchá. Lněný olej, tvaroh a především slunce jsou lehko dostupná. Může je mít prakticky každý a stojí nepatrnou částku oproti drahé a nákladné léčbě. Kdo by na tom vydělal? "Vydělali by na tom především nemocní a to je nezajímavé!" 

Zkusili jste sledovat televizi a spočítat za jeden den, kolik reklam na léky a různé farmaceutické preparáty je každodenně vysílaných? Rozpustné tablety proti chřipce a nachlazení, která okamžitě uvolňují nos a dýchací cesty a prakticky ihned nás zbavují všech nepříjemných příznaků včetně bolesti hlavy, kloubů a teploty. Nebo zázračné tablety působící v oblasti kloubů a přinášející nám neuvěřitelné výsledky při léčbě naši artrózy, nebo artritidy. Proč se nereklamují úžasné a neuvěřitelné výsledky, které se dají dosáhnout pomocí tak obyčejných potravin, jakými jsou citrony, cibule, česnek, hlíva ústřičná, čaga (houba rostoucí na stromech bříz) a mnohé další?

"Protože jsou dostupné všem, jsou levné a nikdo si je nemůže nechat patentovat - tudíž na nich nikdo nemůže zbohatnout."

Téměř všichni známe případy, kdy rakovina zasáhla do života někoho nám blízkého. Je to strašák, kterým nás straší média, lékaři, přátelé. Víme o ní jak je nelítostná, krutá i bezcitná a při výběru svého hostitele nedělá rozdíly. No víme, jak vzniká? Víme co je její příčinou? Tady myslím skutečnou příčinu a podstatu vzniku rakovinového bujení v našem organizmu. Příčinu rakoviny objevil Dr. Otto Heinrich Warburg (1883-1970) v roce 1923 a dostal za ni Nobelovu cenu. Málo, kdo o tom ví, protože tato pravda je před veřejností bohužel skrývána.

"Objevil, že rakovinové buňky mohou vzniknout pouze v kyselém a málo oxidovaném prostředí!"

Rakovinové buňky podle zjištění Dr: Warburga, nemůžou přežít v přítomnosti vysokých koncentrací kyslíku. Zdravé buňky používají kyslík k vytváření energie prostřednictvím dýchání. Za nepřítomnosti kyslíku normální buňky umírají, zatímco rakovinové buňky mohou žít bez něho. Ve svém díle  Metabolizmus nádoru" MUDr. Warburg uvádí, že všechny karcinogenní formy splňují dvě základní podmínky. Kyselost krve a hypoxii (nedostatek kyslíku pro metabolizmus buňky)

"Odeberete-li zdravé buňce 35% jejího kyslíku, dokážete z ní udělat rakovinovou buňku za pouhé dva dny!"

Příčinou nedostatku kyslíku v našem těle a tedy i vzniku vhodného prostředí ke vzniku rakoviny je tedy silné a dlouhotrvající překyselení organizmu.
Bohužel většina potravin, které přijímáme má malý obsah kyslíku a je tedy vysoce kyselá.

 Maso silně vytváří kyseliny, obsahuje také fosfor a síru, a při metabolizme tělem se mění na kyseliny fosforečnou a sírovou. Stejně tak smažené potraviny, rafinovaný cukr, rafinovaná mouka, zpracované potraviny, alkohol, káva, mléčné výrobky, neorganické ovoce a zelenina pěstovaná s pesticidy a herbicidy, znečištění vzduch, make-up, jisté oleje, opalovací krémy a roztoky, sprchové gely a kondicionéry, parfémy a kolínské,   atd., to vše je kyselé, když se to dostane do těla hraje to roli při vzniku různých forem rakoviny.

Takže víme co je příčinou vzniku rakoviny a jak jednoduché a účinné řešení je předcházet jejímu vzniku. Stačí, abychom změnili způsob našeho stravování, nepřekyselovali si organizmus a předcházeli tím vzniku rakoviny.

"Rakovina není nemoc, ale přírodou řízené prodloužení života."  

Rakovina není nic víc než poslední projev extrémního překyselení organismu a toxicity tělesných tekutin a tkání. Za těchto podmínek a při dysfunkci imunitního systému by tělo předčasně zemřelo. Proto na svou ochranu moudře začne shromažďovat vnitřní toxiny, obalovat je oslabenou super-kyselou tkání a zapouzdří je pod nepropustnou ochrannou vrstvou, aby zabránilo jejich dalšímu šíření. S tímto důvtipným řešením obdrží majitel smlouvu na delší život.

My ovšem tomuto procesu říkáme choroba. Tělo vytvoří tumor proto, aby potlačilo a uklidilo jedy, které nemůže jinak vyloučit a prodloužilo si život na tak dlouho, jak jen je možné, poskytujíc svému majiteli dostatek času k eliminaci interní toxicity.  Metastázy jsou poslední pokus těla ke své záchraně. Jestliže je tato interní toxicita úspěšně potlačena, tělo postupně bezpečně odstraní všechny nádory a navrátí se mu zdraví. Pokud tento proces není úspěšný, osud majitele těla je definitivně zpečetěn a umíráme na rakovinu. Zkusme své tělo z celého srdce co nejvíce milovat a co nejdříve začněme s detoxikací.


"Zdravotnický průmysl, vlády a velké
farmaceutické společnosti nemají vůbec na mysli náš zájem, ale obrovské zisky
za léčbu a ne za naše uzdravení!"