Jak z toho ven

Po této zkušenosti jsem si uvědomil jak zranitelní a mnohdy bezmocní jsme, když se něco takového stane. Proč tomu tak je, se dá velice snadno vysvětlit:

 "Proto, že jsme závislí!!!"

Každá závislost nás zbavuje svobody. Stáváme se lehko ovladatelní. Je pak mnohem snazší s námi manipulovat. Všechno co tento bankovní systém vytváří, každá novinka jakou je například bezkontaktní karta má za účel jenom jediné:

"Vytvořit naši závislost na něm a přinutit nás odevzdat mu veškeré naše finance, donutit nás tak utrácet, aby nám pak mohl půjčit!"

Věřte, že nikoho, opravdu nikoho v celém bankovním systému nezajímají vaše problémy a to jak žijete, co vás trápí a jak vám můžou pomoci. Jediné co je zajímá je jenom ZISK! Jsme pro ně jenom čísla, položky, pohledávky! Možno se ptáte, právě tak jako já:

"Co s tím můžeme dělat?"

I když se na první pohled zdá, že jsme proti takovému "kolosu" bezmocní, není tomu tak! Pokud uvažujeme v rovině, že půjdeme teď za ředitelem naši banky a budeme apelovat na to, aby zrušil některé nesmyslné poplatky a vůbec, aby k nám začal přistupovat s úctou, protože jsme instituci, ve které pracuje, svěřili své úspory, můžeme čekat, že se nám přinejlepším ze srdce vysměje a že ho velice dobře pobavíme (pokud se k němu vůbec dostaneme).
V lepším případě nás pošle za "vlastníkem" dané banky, což bude pro nás ve většině případů, další veliké překvapení. Víte, že:

"Česká republika má jenom zhruba 5% -ní vliv na řízení bank u nás?"

 Ostatní banky totiž skutečně ovládají jiné země (Českou spořitelnu - Rakouská Erste Bank, Živnostenskou banku - německá Bankgesellschaft  Berlin, ČSOB - Belgická KBC Bank atd). Když k tomu připočteme fakt, že

"Máme v tuzemských finančních institucích uloženo zhruba 3 biliony korun,"

tak 95% z této sumy jsme svěřili zahraniční instituci. Někomu úplně cizímu! Myslíte si, že někoho, kdo není z naší republiky, by zajímali problémy lidí, kdyby k něčemu došlo? 

"3 BILIONY korun!"

                Tohle je totiž to co tyto lidi a instituce zajímá. S touto částkou disponují a my si myslíme, že je to náš majetek. OMYL!. Zkusme si naše úspory vybrat. Prohlašuji vám, že to nepůjde! Převážná většina z nás se k "našim prostředkům" nedostane. Je to takzvaný "run na banku"- jak už jsem uvedl dříve. Situace, kdy banka není schopna uspokojit všechny klienty v případě, že by si chtěli vybrat své úspory. V takovém případě pro mnohé z nás nebude možné se k svým penězům dostat.

"Proto jsem se rozhodl, že budu mezi prvními, kdo se k nim dostane a to v době, kdy to ještě možné je!" 

Z pochopitelných důvodů nebudu zde psát o tom, co jsem s penězi udělal a kam jsem je dal. Je to stejné, jako pořídit si nejnovější bezpečnostní systém k zabezpečení svého domu, na zahradu vypustit volně pobíhající Dobrmany a na vstupní branku dát pro případné zloděje odkaz, že doma stejně nic není a všechno cenné jsem ukryl na chalupě. Podstatné je, že

"Peníze a prostředky mám k dispozici, kdykoli si vzpomenu!"

Pokud by nastala jakákoli situace, finanční krize, krach finančního systému, státní bankrot, nebo cokoli jiného, budu mít své prostředky okamžitě po ruce. Je mi jasné, že v dnešní době se asi bez bankového účtu obejde málo kdo, jestli vůbec, no co můžu udělat je nechat na něm, jenom částku nezbytně nutnou k pravidelným poplatkům a zbytek vybrat. Nastavit účet tak, aby poplatky byli co nejmenší. Žádné výběry kartou, žádné zadávání příkazů. Jenom trvalé příkazy a to je vše.

                Pokud jste na tom tak, že vám vaše příjmy neumožňují šetřit a žijete od výplaty do výplaty, tak můžete udělat to samé.

Uvedu příklad:

Vyděláváte jako domácnost určitou sumu. Zaplatíte povinné platby a zbude Vám kupříkladu 3 tisíce na stravu a měsíc. V součastné situaci peníze

 necháváte na bankovním účtu a platíte kartou. Píp, píp, píp. Je to krásny zvuk a znamení, že všechno proběhlo v pořádku. Líbí se vám ten zvuk a jste schopni kartou platit třeba i za rohlík. Když, ale danou částku vyberete a na nákup si vezmete skutečné peníze, které můžete držet a přepočítávat, tak se vám najednou těžko "pouštějí" jen tak snadno z ruky a vy si dvakrát promyslíte, jestli to co skutečně chcete koupit, také nutně potřebujete!!!

Byly provedeny seriózní výzkumy, že pokud se jedná o fiktivní peníze, tak k nim nemáme vztah a nedělá nám problém si takové peníze třeba i přisvojit - ukrást! No pokud se jedná o skutečné peníze, tak se v nás spustí jakýsi "morální kodex" a nejsme schopni zachovat se stejně, jako když jde o peníze fiktivní a které nevidíme.
Navíc utratíme daleko méně, než když bychom u stejného nákupu použili platební kartu. Zabýval se tím Dan Ariely ve své knize: Jak drahé je zdarma, která
opravdu stojí za předčtení.
 

                Vyzkoušel jsem to a skutečně to funguje. Měl jsem v peněžence nebo doma určitou částku, kterou jsem si vyčlenil na týden a nejenom, že se mi ji podařilo dodržet, ale jsem vždy ještě něco ušetřil. Naopak, když jsem si stanovil, to samé, ale k nákupům jsem používal platební kartu, tak se mi to nikdy nepovedlo. Z jednoduchého důvodu. Když jsem šel do obchodu, tak jsem si napsal, co potřebuji a k tomu si vzal zhruba hotovost. Při nákupu jsem musel trochu počítat, aby mi stačili peníze. Při nákupu kartou to odpadá a tak jsem koupil i to co jsem nutně nepotřeboval, ale ospravedlnil jsem to tím, že to budu potřebovat zítra. Nebyla to ovšem pravda. Druhý den jsem změnil plány anebo jsem měl chuť na něco jiné. Závěr je takový, že

 

"Pokud k placení používáme hotovost, tak utratíme daleko méně, než když používáme platební kartu a není to na úkor kvality nebo odříkání si!!!"

 

Co jsem tím chtěl vlastně říci? Pokud se takovým to způsobem začneme chovat všichni, tak to bude mít za následek jenom to, že


"UŠETŘÍME VÍC, BUDEME MÍT HOTOVOST KDYKOLI K DISPOZICI A CO JE PODSTATNÉ DONUTÍME TÍM CELÝ BANKOVNÍ A FINANČNÍ SYSTÉM CHOVAT SE K NÁM TAK JAK SI ZASLOUŽÍME - S ÚCTOU!!!" 


            Tím jak mně situace donutila zamyslet se nad celým fungováním tohoto systému a čím více a více informací jsem získával, dospěl jsem k přesvědčení, že nesvěřím své úspory někomu, komu jsem úplně lhostejný, navíc není ani v mnoha případech  tohoto státu, tudíž mu bude úplně jedno, když o své úspory přijdu.

"Pokud by se tak jako já začalo chovat víc a víc lidí, tak z 3 bilionu korun budou mít finanční instituce k dispozici třeba jenom 1 bilion a to je řeč, které rozumí a na základě které si s nimi můžeme do budoucna domluvit podmínky k spravedlivému přerozdělování mnohamiliardových zisků, ze kterých bohužel v současné době nevidíme téměř nic!!!" 

                Dalším jednoduchým trikem jak mít své finance pod kontrolou, je zapisovat si každý výdej a každý nákup do jednoduché tabulky, třeba v Excelu, nebo klidně na volný list papíru. Výsledkem bude, že budete mít přehled, za co jste zaplatili a kde vám utíkají peníze a můžete své výdaje kontrolovat a řídit. To je také i jeden z mnoha rozdílů mezi bohatými a chudými?

"Bohatí lidé mají na rozdíl od chudých, přehled o každé jedné koruně!" l 

Přiložte si ruku na srdce a čestně řekněte, jestli víte kolik (ale přesně) máte právě teď, na svém bankovním účtu, v peněžence, nebo v kapse. A to je ono!Nemůžeme mít peníze, pokud k nim přistupujeme tak nezodpovědně, že ani nevíme, kolik vlastně máme, za co utrácíme a kde můžeme ušetřit. Tím, že si budeme zapisovat a zaznamenávat každou platbu a neustále kontrolovat zůstatek v peněžence i na svých účtech, budeme přesně vědět, kolik tam máme a jestli nám to vše sedí a třeba jestli nás pokladní (omylem) nepodvedla. Navíc budeme vědět, kde jsme, jak se říká "ulítli". Bez této metody, to bude jenom "pípání" platební kartou a náš údiv a každodenní nadávky jak je všechno drahé a jak má člověk z toho vyžít.

Příklad:

                Pracoval jsem čtyři roky v zahraničí. Zpočátku jsem nakupoval tím stylem, že jsem chodil do obchodu pro to, co jsem momentálně potřeboval (alespoň jsem si to myslel). Peněz jsem měl dost, neboť při mém způsobu života jsem neutrácel za cigarety, alkohol, maso, mléko a mléčné výrobky (v té době jsem byl vegan a podrobně budu tuto stránku rozebírat v kapitole "Zdraví"). Mohl a musel jsem si za ušetřené peníze kupovat rozmanitější a kvalitnější produkty z oddělení ovoce, zeleniny, ořechy, med a tak dále.

                No po zavedení systému zapisování, když jsem se ohlédl za uplynulým měsícem, zjistil jsem, že částka za stravu je nějak vysoká. Když jsem to propočítal na den, tak to bylo kolem 500 Rublů (což bylo v té době asi 300,- Kč). I tak mi ale z diet, které jsem dostával, ještě dost zbylo, abych mohl splácet
veškeré své pohledávky i něco málo ukládat. I přes to, jsem si stanovil, že se to pokusím udržet na hranici 200,- Kč (v té době kolem 350 Rublů za den).

                Jaké bylo moje překvapení, když jsem po dvou měsících zjistil, že bez toho abych se nějak omezoval, jsem se dostal na částku 150 Rublů (cca 90,- Kč) za den. Vařil jsem si na bytě a obědy si nosil s sebou a to i z toho důvodu, že v té době jako vegan, bych se těžko najedl v nějaké restauraci a to ještě v Rusku. Ušetřit totiž můžu jenom tehdy:

"Jestli vím přesně, kolik peněz mám, na jak dlouho s tím musím vystačit a za co všechno utrácím!"

Nemůžu vám nic nařizovat. Nemůžu vám říkat to, jak máte zacházet se svými penězi. Nemůžu vám říkat, že mnou uvedené metody jsou jediné správné. Co však můžu je požádat vás a dokonce i poprosit:¨

"Přistupte ke svým financím odpovědně, vyhledávejte informace, zkoušete různé metody učte se od těch, co je mají - prostě dělejte cokoli, neboť všechno je lepší než nedělat nic a jenom si stěžovat!"

Jak říká jedno krásné a steré přísloví

"Je lepší mířit ke hvězdám a zůstat na měsíci, než sedět na Zemi a brečet, že jsem nikde nebyl!"